Odrůda RYZLINK VLAŠSKÝ

  • Popis

    List je středně velký , tvar čepele srdcovitý, pětilaločnatý s mělkými až středně hlubokými bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je velmi slabě až slabě puchýřovitá. Hrozen je středně velký, středně hustý s dlouho stopkou a často s přívěskem. Bobule je malá, kulatá. Barva bobule je žlutozelená s tečkou na vrcholu. Doba rašení oček je středně pozdní. Růst je střední se vzpřímenými až polovzpřímenými letorosty. Sklizňová zralost začíná v polovině října. Proti napadení houbovými chorobami je méně odolná, proti poškození mrazy je odolná. Trpí vadnutím třapiny. Vyžaduje nejlepší polohy vzhledem k pozdnímu zrání. Na půdu je nenáročná. Podnože „Kober 5BB“ při obsahu vápna do 15 %, ve vápenatějších půdách „SO 4“ a „125 AA“. Vedení a řez je střední i vysoké s řezem na tažně. Zatížení 10 oček/m2. Výnos bývá běžně 10 až 15 t/ha. Udržovatelé: Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s., Ing. Miloš Michlovský, CSc.

  • Původ a rozšíření

    O původu této odrůdy je dosud velmi málo známo, s Ryzlinkem rýnským nemá kromě názvu nic společného. Podle jména bylo původně usuzováno na původ italský, avšak v Itálii je tato odrůda rozšířena pouze okrajově, takže se objevil názor, že její pravlastí může být Francie, kde je velmi rozšířen v departementu Marne. Pěstuje se v jihovýchodní Evropě, především v Maďarsku, bývalé Jugoslávii, Bulharsku, Rumunsku, Rakousku (9 % plochy vinic), jižních Tyrolích, Lombardii, na Slovensku a na Moravě. Pro vinařskou oblast Čechy je příliš pozdní a z toho důvodu se tam nepěstuje. Na Moravě se začal vysazovat kolem roku 1900. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1941.

  • Název

    Vlašák, Riesling Italico, Welschriesling, Wälschriesling, Laski Rieslink, Graševina, Olasz Rizlink, Risling italjanskij, Klein-riesler, Petit Riesling, Talianska graševina

  • Mutace a selekce

    V oblasti pěstování RV se lze velmi vzácně setkat s odrůdou Welschriesling Blau (ve Slovinsku Zerni Selenjak), pravděpodobně se jedná o mutaci odrůdy RV s modrými hrozny

  • Pěstování

    Réví vyzrává na 80-95 %, plodnost dřeva je 65-80 %, počet hroznů na výhon 0,7-1,5, na plodonosný 2-4. Proti poškození zimními mrazy je odolná, snáší mrazy až do -25 °C, jarní mrazíky ji nepoškozují. Při nedostatku vláhy a při vysokých teplotách rychle ztrácí aciditu, což má vliv na kvalitu vína. Nejvhodnější podnoží je K 5BB, při obsahu vápna do 15 %, ve vápenatějších půdách SO-4, Cr 2 a 125 AA, na písčitých půdách je vhodná i LE-K/1. Vedení a vyhovuje střední i vysoké s řezem na dlouhé tažně. Zatížení 8-10 plodonosných oček na m2. Výnosy jsou pravidelné a vysoké, 8-12 (17) t/ha při cukernatosti 16-20 °NM a aciditě 9-14 g/1.

  • Víno

    Barva: světle zeleno-žlutá. Vůně: vůně neutrálně vinná, příjemně květinová nebo jablečná (zelená jablka). Chuť: příjemně svěží jemné víno s výraznými kyselinami, je plné a harmonické. Odrůda s vysokým a pravidelným výnosem. Víno bývá velmi dobré jakosti, v příznivých letech dává výjimečná vína. Má vyšší obsah kyselin, používá se do směsí k výrobě šumivých vín. Při regulovaném výnosu poskytuje vhodnou surovinu k získávání ledového i slámového vína.

  • Vinná ráva

    Snad žádná rostlina není tak spjata s člověkem a jeho kulturou jako réva vinná. Tam, kde ji odedávna pěstují, spoluvytváří nejen krajinu, ale proniká do písní, zvyků, básní, výtvarného umění... Pro pěstování révy vinné v České republice je charakteristická především skutečnost, že se jedná o severní vinařskou oblast střední Evropy. Působení vlhkého atlantského vzduchu zpomaluje zrání hroznů a přispívá ke zvýšené tvorbě aromatických a kořenných látek v bobulích. Proměnlivost povětrnostních poměrů spolu s různorodostí půd vtiskuje vínům zde pěstovaným nesmazatelný originální charakter, který vyniká především při výrobě přívlastkových vín. V České republice se réva vinná pěstuje ve vinařských oblastech Čechy a Morava. Pro vinohradnictví je nicméně rozhodující oblast Moravy, na níž vychází přes 96 % veškerýchvinic České republiky. Vinařská oblast Morava se dělí na podoblasti Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou a vinařská oblast Čechy se dělí na podoblasti Litoměřickou a Mělnickou. Celkový produkční potenciál ČR je 19,6 tis. ha, z toho osázené plochy je zhruba 18,5 tis. ha. Průměrný výnos se pohybuje kolem 5 tun/ha. Bílé moštové odrůdy tvoří dvě třetiny, modré jednu třetinu z celkové osázené plochy vinic. Nejpěstovanější bílou odrůdou u nás již tradičně zůstává Müller Thurgau, následuje Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský a Ryzlink rýnský. Nejvíce zastoupenou modrou odrůdou je Svatovavřinecké, Frankovka, Zweigeltrebe a Rulandské modré.

Zvláštnosti:  

Víno je vhodné do archivu. V dobrých polohách na Mikulovsku je možné sklízet hrozny velmi pozdě a vyrábět z nich přívlastková vína, které i při vysoké zralosti hroznů nepostrádají kyseliny a nejsou fádní. Víno Ryzlinku vlašského je vhodné pro výrobu šumivých vín. Začíná zrát v poslední dekádě sprna. Sklízí se v polovině října.
Doporučuje se odrůdu pěstovat pouze ve vinařské oblasti Morava.

Vhodnost k pokrmům: 

Maso, ryby: lehká úprava ryb, jemné paštiky, vepřová pečeně, kachna.
Ostatní: předkrmy, šunka.

 Pro svou pozdní zralost se hodí jen do nejlepších a nejteplejších viničních tratí, kde dobře vyzrává a dává jemná, transformovaně ovocitá vína. Dobře prospívá zvláště ve vyšších svahových polohách. Nejlépe se Ryzlinku vlašskému daří na Pálavě, kde dobře vyzrává a často i přezrává a dává vína špičkové kvality. 

 

 

 

Připojené obrázky

P1090532 P1090469