Flóra a fauna

Flóra

Flóra Pavlovských vrchů a Milovické pahorkatiny je odrazem pestrých přírodních podmínek území. Díky nim je Pálava druhově nejbohatší oblastí v České republice. Významné stopy na zdejších společenstvech zanechala doba ledová a poledová. Vegetace na Pálavě byla značně ovlivněna činností člověka. Původně byla převážná část Pavlovských kopců pokryta lesy.  Ve středověku došlo ke značnému odlesnění území z důvodu vytváření nových pastvin a těžby dřeva na stavební materiál a palivové dříví. Toto intenzivní využívání lesních porostů vedlo téměř k úplnému odlesnění Pálavy. Až ve druhé polovině 19. století se objevují snahy o znovuobnovení lesů. V současné době převažují na Pálavě nelesní společenstva, hlavně stepi a lesostepi, lesní ekosystémy jsou zastoupeny pouze na 35% území.

Nejproslulejšími rostlinami Pálavy jsou kosatce nízké (Iris pumila), šalvěj etiopská (Salvia aethiopis), kavyl skalní (Stipa eriocaulis), písečnice velkokvětá (Arenaria grandiflora), ovsíř stepní (Helictotrichon desertorum) aj. Zcela výjimečný je výskyt hvozdíku Lumnitzerova (Dianthus Lumnitzeri), který tu roste na jediném místě světa vůbec.

Fauna

Fauna CHKO Pálava je nesmírně rozmanitá a mezi všemi velkoplošnými chráněnými územími České republiky zaujímá jedinečné postavení. Toto bohatství, stejně jako rozmanitost květeny, je rozhodující měrou způsobeno přírodními podmínkami, a to jak přítomností vápnitého substrátu, tak na české poměry výjimečně teplým a suchým podnebím.

Na území CHKO Pálava byl zdokumentován zejména drastický pokles biodiverzity u motýlů. Od počátku 20. století až do roku 2006 došlo ke snížení druhové diverzity o 22 %.

Počátkem obratu k lepšímu byl mimo jiné úspěšný vývoj metody biologické regulace škodlivých roztočů dravým roztočem Typhlodromus pyri v letech 1987-1989.

CHKO Pálava je od roku 2009 součástí mezinárodního projektu „ECOWIN – ochrana přírody ekologizací vinohradnictví“. Cílem tohoto projektu je vytvořit ve vinicích biodiverzitu rostlinných a živočišných druhů, a tím umožnit migrace ohrožených druhů původních biotopů Pálavského bradla přes ekologicky obhospodařované vinice, které by takto sloužily jako migrační koridory.